Lifestyle
Čtení na 4 minuty
7 nejohroženějších zákoutí světa

Každý z nás už slyšel o důležitosti amazonských pralesů. Na Zemi však najdeme desítky dalších takových míst, které na záchranu čekají se stejnou naléhavostí. Navštivte s námi 7 nejohroženějších ekosystémů světa - dokud je ještě čas.

Pro každého z nás je tím nejvzácnějším místem na Zemi něco jiného. Pro někoho je to rodné město, kam se už tolik nevrací, pro jiné zase destinace nezapomenutelné dovolené. Jistá místa naší planety jsou však ještě o trochu cennější než ostatní. 

Proč? Zkrátka proto, že lidé nevědí, kdy přestat. Mnoho z jedinečných a nenahraditelných ekosystémů totiž bojuje o přežití z důsledku necitlivých zásahů do jejich už tak křehké rovnováhy

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) vede stejně jako v případě ohrožených druhů zvířat tzv. Červený seznam ohrožených ekosystémů, ze kterého jsme pro vás vybrali sedmero z těch lidskou činností nejhůře zasažených, a to napříč celou naší planetou. 

 

Aralské jezero

Snad nejznámější symbol totální destrukce místa dříve překypujícího životem. IUCN ho dokonce prohlásilo za nenapravitelně zničený ekosystém, když ze čtvrtého místa na seznamu největších jezer světa vypadl mimo TOP 20. 

Původcem této katastrofy není nikdo jiný než člověk. V 60. letech se vedení Sovětského svazu rozhodlo dle motta “poručíme větru, dešti” překopat rozložení vodstva v Kazachstánu a Uzbekistánu. Vznikly desítky přehrad, 35 000 km vodních kanálů a nastala éra pěstování bavlny ve velkém. 

Stačilo 50 let a celé místo se změnilo k nepoznání. 90 % vody vyschlo, ta zbylá je jedovatá. Půda je slaná a plná pesticidů, desítky druhů vymřely a na dně původního jezera se začala navíc těžit ropa.

 

Porýnské vrchoviny

Nemusíme jezdit daleko, abychom narazili na další z ekosystémů na pokraji kolapsu. Rozsáhlý průmysl se na místní jedinečné biodiverzitě krutě podepsal. Vždyť Porýní je po severní Itálii oblast s nejhorším znečištěním vzduchu v Evropě. Desítky místních druhů tak už dnes patří na seznam těch ohrožených. 

Celá oblast navíc leží na velkých zásobách uhlíku, který při narušování krajiny graduálně mění podmínky pro původní rostliny a zvířata směrem k horšímu. 

 

Karibské korálové útesy

 

Ukázkový případ toho, jak to dopadá, když síly spojí overturismus, extenzivní rybolov a globální oteplování. Dle zprávy IUCN nebude trvat ani dvacet let a významná část dechberoucích korálových útesů v Karibském moři nenávratně zanikne

Důvodem je dlouhodobě nízký počet býložravých ryb, který povede v případě vyhynutí ekosystému ke ztrátám až 15 miliard korun ročně. Nemalá část obyvatel Střední Ameriky se tak bez pokusu o nápravu může začít chystat na nedostatek potravin a vysokou nezaměstnanost

 

Aljašské chaluhové lesy

Pobřeží nejsevernějšího státu USA skrývá pod hladinou vlastní ohromující svět. Ten je však v ohrožení. Lidské zásahy v podobě znečištění z dopravy a rybolovu narušují místní potravní řetězec, což vede k postupnému úbytku chaluh na úkor ježovek. 

I když se může zdát, že na chaluhách není nic zajímavého, opak je pravdou. Věděli jste například, že dokážou vyrůst až o půl metru za jediný den a mohou dosáhnout celkové délky až 80 m? Potřebují pro to ale vodu bohatou na živiny, jejíž teplota nesmí přesáhnout 20 ℃. 

Jen tak dokážou efektivně filtrovat oxid uhličitý a poskytnout útočiště a potravu mnohočetným druhům ryb, korýšů a dokonce i velryb. Jenže s postupným zvedáním teploty světových oceánů to mají chaluhy zdá se namále. 

 

Mokřady Murray-Darling

Tři a půl tisíce kilometrů dlouhé povodí řek Murray a Darling na východě Austrálie má primární význam jako zdroj vody pro ta nejvýznamnější města kontinentu včetně Sydney nebo Melbourne. Jeho unikátní směsice bažin, jezer a lesů však skýtá domov pro ojedinělé druhy fauny a flóry, jež nenajdeme jinde na světě. 

Největším nepřítelem mokřadů je neudržitelné zemědělství. Celá oblast kvůli zvyšujícím se nárokům na vodu vysychá a řeka Murray je dokonce na pouhých 18% svého přirozeného objemu. To vše vede ke zvyšující se slanosti tohoto vodního toku, která je pro místní původní zvířata a rostliny téměř likvidační

 

Křoviny Kapského města

Málokde najdeme takovou biodiverzitu jako v okolí druhého největšího města Jihoafrické republiky. Narazíme zde na 8500 cévnatých rostlin, z nichž 70 % nenajdeme kdekoli jinde

I přesto, že byla oblast zařazena na seznamu UNESCO, neznamená to, že jí nehrozí nebezpečí. Každou chvíli je může pohltit jeden z častých požárů způsobených lidmi, ba co víc, invazivní druhy rostlin a zvířat začínají pomalu získávat nad těmi původními nadvládu. 

 

Pralesy Bornea

Rozlehlý ostrov v Jihovýchodní Asii je nejčastěji skloňován v souvislosti s pěstováním palmy olejné (tématu palmového oleje jsme se věnovali podrobněji v našem předešlém článku) a jeho negativním vlivem na místní populaci orangutanů. 

Mediálně vděční primáti však nejsou jediným druhem, který na excesivní zemědělství doplácí. Ohrožená je i populace medvěda malajského nebo levharta obláčkového. 15000 druhů rostlin se dennodenně blíží k vyhynutí, jak místní plantážníci hledají stále větší prostor pro pěstování a kus pralesa tak občas padne popelem kvůli “nešťastné náhodě”. 

 

Autor: Radim Svačina