Móda
Čtení na 3 minuty
Luxus vs. konfekce: Kdo je etičtější?

Vyznat se v zákulisí módy může být oříšek. Naštěstí pro nás vydává australská odnož mezinárodní agentury Baptist World Aid již pátým rokem rozsáhlou zprávu o etických přístupech (či jejich absenci) napříč stovkami nejznámějších oděvních značek. Více v článku.

Výroční zpráva bere v potaz celkem 33 specifických kritérií ve všech třech stádiích produkce oděvů a oděvních doplňků od získávání surovin, přes hrubou úpravu (barvení, předení, vyčiňování) až po finální kroky, jakými jsou stříhání, šití nebo potisk.

Životní cyklus oblečení však nekončí za branou textilní fabriky - zpráva se naneštěstí nevěnuje tématům jako nadprodukce či zpracování neprodaných kusů, která by řetězcům jako H&M značně poškodila výsledné skóre.  

Dobrou zprávou je, že ne všechna zjištění jsou negativní. Stále více firem například uveřejňuje kompletní údaje o svých dodavatelích (34 % oproti 26 %). Stejně tak roste i počet společností, jež při výpočtu platů zohledňují existenční minimum, čili platí svým zaměstnancům tolik, aby vůbec dokázali vyžít.

I když se však situace každým rokem posouvá po malých krůčcích k lepšímu, i nadále je na čem pracovat. Zejména tristní je situace v oblasti posilování práv a autonomie zaměstnanců - průměrnou známkou v tomto kritériu je D-, což značí velký prostor pro možné zlepšení. Dále pak pouhých 7 % firem má úplný přehled o tom, odkud pocházejí všechny přírodní materiály, které při výrobě používají.

Z více než čtyř stovek značek jsme pro vás pro ilustraci vybrali deset z nich. Jejich skóre, vyjádřené písemnou známkou, je kulminací známek ze všech jednotlivých kritérií, mezi něž patří například možnost zakládání odborů, přítomnost pravidelných kontrol na pracovišti, ochrana zdraví zaměstnanců či podíl dětské práce.

Ze žebříčku vyplývá, že ani dražší či přímo luxusní značky nejsou zárukou férového zacházení se zaměstnanci a přírodními zdroji. I nadále tak konzumentům módy nezbývá nic jiného, než se aktivně zajímat a preferovat takové značky, které při honbě za ziskem nejednají na úkor svých zaměstnanců a naší planety. Za zmínku také stojí fakt, že nemalá část výrobců odmítla potřebná data výzkumníkům poskytnout.

Čím se tedy při nákupech řídit, pokud nám není budoucnost lhostejná? V prvé řadě zdravým rozumem. Skvělými pomocníky se pak mohou stát certifikáty jako GOTS či Fairtrade. Nejjednodušším způsobem je pak nakupování namísto v obchodních centrem u takových prodejců, kteří se na slow fashion přímo zaměřují.

Zajímá vás, jak si stojí i další oděvní značky a jaká další zjištění zpráva přinesla? Navštivte webové stránky BWA a za symbolickou cenu si můžete zprávu v celém její znění stáhnout do vašeho mobilu či počítače.

 

Autor: Radim Svačina